Napsali o nás

Pistole Alfa Iron Combat a Alfa Iron Defender - Střelecká revue 6/2011

O československé pistoli ČZ 75 toho bylo napsáno mnoho, a zmapován je i příběh jejího plagiátorství. Jedním z nejpilnějších napodobitelů konstrukce bratří Kouckých se stala italská společnost Fratelli Tanfoglio, která se výrobou samonabíjecích pistolí na bázi ČZ 75 zabývá od začátku 80. let minulého století, což tvoří podstatnou část její zbrojní činnosti.  V případě společnosti Tanfoglio se však nejedná o bezduché kopírování ČZ 75 - společnost sice převzala původní konstrukci zbraně, dále ji však rozpracovávala a upravovala po svém; v pozadí bychom našli konstruktéra českého původu Ing. Martina Tůmu (+2005).

Brněnská cesta
V roce 2003 se produkcí klonů ČZ 75 začala zabývat i brněnská společnost Alfa-proj. Její pracovníci při tom vycházeli z jednoduchého závěru: proč od základu složitě projektovat a vyrábět to, co už dělá někdo jiný, když je možno nakoupit polotovary součásti a zhotovit finální výrobek. Vzniklo tak spojení mezi společnostmi Alfa-proj a Fratelli Tanfoglio a brněnské zbraně jsou díky nákupu dílů v podstatě shodné s těmi italskými.
Větší část produkce spol. Alfa-proj v oblasti samonabíjecích pistolí tvoří zbraně s polymerovým rámem pod názvy Alfa Combat, Alfa Defender a Alfa Police. Nedávno však společnost Alfa-proj (v závislosti na aktuální produkci společnosti Tanfoglio) představila inovovanou řadu samonabíjecích pistolí, konkrétně provedení Alfa Iron Combat v plné „služební“ velikosti, a kompaktní Alfa Iron Defender. Obě se vyrábějí v rážích 9 mm Luger, 40 S&W a 45 ACP.



Foto: Alfa Iron Combat (nahoře) a Alfa Iron Defender (dole).

Konstrukce pistolí
Pistole Alfa Iron jsou zhotoveny z oceli, plastový je pouze podavač zásobníku a jeho dno. Závěr s dlouhým vedením je uzamčen modifikovaným (bezčlánkovým) systémem browning s krátkým zákluzem hlavně - ta je v okamžiku výstřelu do závěru uzamčena dvěma horními žebry, zapadajícími do odpovídajících drážek v závěru. Pohyb (snížení) zadního konce hlavně s žebry řídí uzavřená kulisa, prostřednictvím spojovacího čepu záchytu závěru. Hlavně Alfa Iron Combat mají délku 112,5 mm, u kratšího provedení Defender je to 93 mm. Nejsou opatřeny deflektorem, ústí mají zahloubeno. Vývrt je šestidrážkový, pravotočivý. Předsuvná pružina se nachází pod hlavní a je navlečena na dlouhém vodítku, procházejícím otvorem v čele závěru.



Foto: Srovnání délek závěrů a hlavní Alfa Iron Combat (nahoře) a Defender (dole).

Ovládací prvky zbraní jsou přizpůsobeny pravákovi, přičemž záchyt zásobníku lze jednoduchým způsobem přestavět na libovolnou stranu. Závěr má v zadní části šest širokých drážek, usnadňujících jeho natažení. V zadní části rámu je výrazný bobří ocas, který přispívá k jistému úchopu zbraně a zvládání zpětného rázu. Větší model Iron Combat je v přední části rámu opatřen railem, umožňujícím montáž doplňků.



Rukojeť má výrazný bobří ocas. Široké drážky v zadní části závěru umožňují jeho natažení.



Rám Alfa Iron Combat má v přední části rail pro montáž doplňků.

Mířidla tvoří pevná muška výšky 2,8 mm a šířky 3,5 mm a hledí LPA s pravoúhlým zářezem šířky 3 mm a hloubky 2,6 mm. Hledí je po povolení dvou imbusových šroubů stranově stavitelné, klíč je součástí příslušenství. Mířidla jsou zvýrazněna třemi body - u Alfa Iron Combat jsou z výroby všechny body bílé, zatímco u Defenderu je bod mušky červený a body hledí bílé.
Bicí a spoušťový mechanismus mají zbraně dvojčinný. Na spoušť je napojeno tlačné táhlo ve tvaru třmenu, které oboustranně obkračuje zásobník a působí na záchyt kohoutu. Spoušťové táhlo odpružuje čep s tvarovanou hlavou, prostřednictvím šroubové pružiny, přičemž spodní část čepu současně vymezuje pohyb záchytu zásobníku. Široký bicí kohout má zaoblený palečník, zdrsněný příčnými drážkami.



Táhlo spouště je odpruženo tvarovaným čepem se šroubovou pružinou; spodní část čepu vymezuje chod záchytu zásobníku.


 
Pojistné ústrojí tvoří manuální pojistka, automatická blokace úderníku a pojistný ozub kohoutu. Manuální pojistka se nachází na levé straně rámu, zajišťuje se směrem nahoru a je dobře dostupná palcem pravé ruky. V zajištěném stavu působí na záchyt kohoutu a blokuje jeho pohyb. Pistoli lze zajistit s kohoutem v kterékoliv poloze a pokud je kohout v zadní - napnuté poloze a pojistka zajištěna, je možno závěr stáhnout do zadní polohy a zkontrolovat stav nábojové komory, nebo zbraň vybít (nabít). Automatická blokace úderníku pracuje v opačném režimu, než je tomu u většiny obdobných zbraní - u Alfa Iron je blokace stabilně pod tlakem pružiny, která se při spouštění uvolňuje (nikoliv stlačuje), takže se nezvyšuje odpor spouště.


Povrchová úprava zbraní je provedena matováním jemným pískováním s následným černěním, nebo chromováním - ve druhém případě je výsledkem působivý saténový povrch, zvýrazněný černými prvky. Střenky jsou v základu pryžové se zdrsněním nepravidelnými výstupky (Combat), nebo dřevěné s vyřezávanou rybinou (Defender). Dvouřadé zásobníky s jednořadým vyústěním jsou výrobkem italské firmy Mec-Gar; kapacita je závislá na provedení zbraně a použité ráži. Na závěru vlevo se nachází výrobní číslo zbraně, vpravo její ráž, na horní liště před hledím je označení modelu. Další značení se nachází na rámu - vlevo je uveden výrobce: BRNO ALFA a země původu, vpravo výrobní číslo zbraně a varování: READ WARNINGS, BEFORE USING GUNS. Na hlavni je výrobní číslo a ověřovací značka ČÚZZS.
 


Značení na horní ploše závěru. Drobnost, která potěší.

Zbraně jsou dodávávány v plastovém, polstrovaném kufříku, společně se dvěma zásobníky, klíčem hledí, mosazným a silonovým čistícím kartáčkem, návodem v češtině a angličtině, nástřelným a záručním listem.

Rozborka
Základní rozborka pistole Alfa Iron je shodná s ČZ 75 a jejími klony. Po vyjmutí zásobníku a kontrole nábojové komory stáhneme závěr o několik milimetrů vzad; správná poloha je u Alfa Iron vyznačena dvěma body v zadní části závěru a rámu, které se nastaví proti době. Z pravé strany zatlačíme na spojovací čep záchytu závěru a povysunutý záchyt vyjmeme. Pak z rámu tahem vpřed sejmeme závěr, ze kterého vyjmeme předsuvnou pružinu s vodítkem a hlaveň. Tím je základní rozborka zbraně ukončena. Dále je možno vyjmout manuální pojistku a klec vyhazovače, a to tak, že nadzvedneme horní rameno pružiny záchytu kohoutu a přemístíme ho do výřezu, určeného k zajištění ramene po dobu rozborky. Tím uvolníme čep manuální pojistky a směrem vlevo pojistku vytáhneme z rámu (nic přitom nevypadne). Pak již stačí vyjmout klec vyhazovače směrem vzhůru. Sborka probíhá opačným způsobem. Velmi jednoduše a bez použití nástroje lze vyjmout čep, který odpružuje táhlo spouště - stačí jeho hlavu stlačit dolů, pootočit o 90o a čep s pružinou vytáhnout z rámu směrem vzhůru. Tím se současně uvolní záchyt zásobníku, který je pak možno přestavit na pravou nebo levou stranu. Pro zpětnou montáž záchytu zásobníku a čepu spoušťového táhla je již nezbytný nástroj, například kancelářská sponka, kterou zatlačíme do záchytu zásobníku jeho kolík s pružinou. Následně do rámu zbraně zasuneme čep táhla spouště, stlačíme ho a hlavu otočíme, aby čep zapadl. Oproti předloze tedy při montáži není třeba pracovat s dvojramennými, tvarovanými pružinami záchytu zásobníku a spoušťového táhla.


Demontáž za pomoci jednoho šroubováku.

Pro další demontáž již potřebujeme nástroje. Čepy spouště, táhla, kohoutu a vytahovače jsou navíjené z ocelového pásu a jsou samosvorné, takže nevyžadují roztemování konců a lze je opakovaně vyrazit a narazit. Snadné je vyjmutí úderníku - postačuje zatlačit jeho hlavu do dutiny závěru a vytáhnout destičku úderníku; je nutno dbát opatrnosti, neboť úderník je pod pružinou. Vyjmutím úderníku z dutiny závěru se současně uvolní váleček blokace s pružinou. Demontáž zásobníku se provádí standardním způsobem, po stlačení západky a stažení dna směrem vpřed.

Test
Společností Alfa-proj mi byly zapůjčeny dvě pistole Alfa Iron, konkrétně černěný Combat v plné velikosti a ráži 45 ACP a chromovaný kompaktní Defender v ráži 9 mm Luger. Prohlídkou zbraní jsem zjistil, že jsou zpracovány velmi solidně. Na některých nefunkčních plochách uvnitř jsou stopy po licí formě, které jsou natolik jemné, že v pískovaném povrchu téměř zanikají. Občas se vyskytne stopa po obráběcím nástroji. Slícování jsem kontroloval u sestavy rám-závěr a závěr-hlaveň a mohu zodpovědně prohlásit, že u obou vzorků bylo zvládnuto na jedničku. Úchop a ovládání zbraní je přirozené, rukojeť má velmi dobrou ergonomii. Ovládací prvky jsou dobře dostupné a mají zdrsnění pro lepší ovládání. Co se mířidel týče, u obou modelů jsou totožná. V případě delšího závěru Alfa Iron Combat poskytují dobrý záměrný obrazec a plně vyhovují, ale u kratší záměrné Alfa Iron Defender muška téměř zcela vyplňuje zářez hledí, takže „světla“ po stranách mušky je málo. K plné spokojenosti bych musel mušku Defenderu každé strany o nějakou tu desetinu milimetru zeštíhlit. Povrchová úprava je na dobré úrovni a nebyl by myslím zásadní problém nechat si u výrobce (za příplatek) udělat i jinou než standardní variantu. Ocenil jsem snadnou demontáž a montáž zbraní. Úsměvně působil obdélníček 20x7 mm ve spodní části levé střenky Alfa Iron Combat, ve kterém jsem při podrobnějším zkoumání objevil zbytky odstraněného nápisu TANFOGLIO - je tedy zřejmé, že i tato součást (střenka) pochází od uvedené společnosti.
Výtku bych měl k návodu, který se u zbraní nacházel. Patřil totiž k pistolím Alfa s polymerovým rámem, takže neodpovídala vyobrazení, seznam součástí, ani technická data. Návod obsahuje i několik pozoruhodných doporučení - příkladně: že není vhodné lézt na strom nebo plot s nabitou zbraní, že do lesa a na pole máme chodit ve fluorescenčním oblečení, a že do zbraně se netluče kladivem - snad mají tyto rady souvislost s anglicky psanou částí. Krom toho nebyl návod tištěný, ale pouze okopírovaný, což nepůsobí dobrým dojmem.

Střelba
K zapůjčeným Alfa Iron Combat a Defender jsem připravil menší ochutnávku v podobě 75 nábojů 45 ACP a 180 nábojů 9 mm Luger (obé od společnosti Sellier & Bellot s celoplášťovými střelami), a přizval kolegu. Jako referenční zbraň jsme použili zaběhnutou CZ 75 Compact z Uherského Brodu. Stříleli jsme na podzemní střelnici při umělém osvětlení na vzdálenost 10, 15 a 20 metrů.

Nejprve jsme srovnávali Alfa Iron Defender s CZ 75 Compact, obě v ráži 9 mm Luger. Ovládání zbraní je shodné, o něco lépe se držela CZ 75, což bylo dáno tím, že na zbrani byla namontována pryžová pažbička Hogue s vybráním pro prsty. Rukojeť je vhodná spíše pro malou až střední ruku. Spouštění jsme lépe hodnotili u Defenderu - spoušť měla ve dvojčinném i jednočinném režimu o poznání plynulejší a jemnější chod a v jednočinném režimu stál napnutý bicí kohout na místě, až v určitém okamžiku „spadl“ na závěr, zatímco u CZ 75 Compact se kohout bezprostředně před výstřelem ještě pohyboval vzad. Mířidla u CZ 75 Compact zcela vyhovovala, u Alfa Iron Combat jsme kvůli nevhodnému poměru šířky mušky a zářezu hledí museli mířit přes body a kolegovi vadila stříbřitá (chromovaná) muška. Osobně mi Alfa Iron Defender při střelbě připadala nepatrně živější než CZ 75 Compact, což může být subjektivní dojem. Z obou zbraní jsme dosahovali prakticky shodného soustřelu, na 20 metrů kolem 80 mm a nástřelky jsme rozeznali pouze podle toho, že Alfa Iron Defender šla „na flek“, a CZ 75 Compact měla stranovou odchylku vlevo. Z hlediska designu se nám více líbila brněnská Alfa Iron.



Pistole Alfa Iron Combat (vlevo) a Alfa Iron Defender (vpravo).

Na adresu Alfa Iron Combat v ráži 45 ACP jsme neměli jedinou výtku. Přes dvouřadý zásobník 45 ACP se pistole ve střední ruce výtečně držela, zpětný ráz při výstřelu byl měkký a plavný a zbraň se rychle vracela do záměrné, takže se s ní dalo střílet svižněji, než s kompaktní variantou. Soustřely při mířené jsme dosahovali zhruba o 30% lepší než u kompaktní varianty. Pokud byl zásobník naplněn na maximální kapacitu deseti nábojů, bylo nutno dorazit ho do zbraně. Hmotnost nenabité pistole jsme odhadovali kolem jednoho kilogramu a při následném vážení jsme byli překvapeni zjištěnými 1.167 gramy. Celkově jsme Alfa Iron Combat hodnotili velmi pozitivně a kolega po provedení testu prohlásil, že je to „bezvadná pětačtyřicítka za super cenu“, a zbraň si rovnou koupil.

Shrnutí
Nové samonabíjecí pistole Alfa Iron Combat a Defender jsou příjemným zpestřením zahraničního i domácího trhu - otázka je, jak se budou v mateřské zemi ČZ 75 prodávat. Výběr ráže je podle mého názoru dostatečný. Faktem je, že ne každému musí vyhovovat pouze „pravoruké“ provedení zbraní a nepřítomnost varianty s vypouštěním kohoutu místo manuální pojistky. Černěné provedení Alfa Iron stojí u výrobce kolem třinácti tisíc korun, chromované je zhruba o šestnáct stovek dražší. Cena je tedy nižší, než v případě italských výrobků, a kvalita bude nejspíš srovnatelná.

Technická data pistole:



Originál článek vyšel v časopise Střelecká revue 6/2011, autor

Zpět na seznam všech referencí