Ruger Mark III Hunter

RUGER MARK III HUNTER: NA TERČE I NA ŠKODNOU

Firma Sturm,Ruger & Co., Inc., jak zní její oficiální název, patří mezi tři největší výrobce civilních palných zbraní v USA a přestože se jedná o poměrně mladou firmu, v této první trojici konkuruje takovým tradičním gigantům, jakými jsou Smith  & Wesson a Remington. Proto možná překvapí, že za prvotním úspěchem a také za současným stabilním odbytem firmy Ruger, stojí něco tak „obyčejného“, jako samonabíjecí malorážková pistole. Ano, bylo a je tomu skutečně tak. V roce 1949 uvedl William B. Ruger na trh svou pistoli „Standard Automatic“ r. 22 Long Rifle, která se rychle stala prodejním trhákem a její „rodová“ linie se úspěšně rozrůstá dodnes. Jednou z posledních a nejmodernějších „ratolestí“ této linie, je Ruger Mark III Hunter.

Hlavní důvody dlouhodobého prodejního úspěchu pistole Ruger Standard Automatic, by se daly nejjednodušeji popsat asi takto: byla ve správnou dobu na správném místě, správně udělaná a za správnou cenu. Začneme-li od začátku, tak správnou dobou je myšleno období těsně po skončení druhé světové války a místem pochopitelně Spojené státy americké. Střelecká veřejnost v USA byla jakoby až znuděna tehdejší nabídkou samonabíjecích pistolí, protože ty byly většinou konstruovány pouze jako obranné nebo vojenské. Obranné pistole pochopitelně nevyhovovaly představám sportovních a rekreačních střelců, především kvůli menším rozměrům, nevhodnému úchopu a ne příliš ideálním spoušťovým mechanizmům. Vojenské pistole (zejména Colt M1911) byly sice koncepčně, vzhledově a ovladatelsky podstatně atraktivnější, ale pro pořádné střelecké vyžití měly nevýhodu vyšší ceny střeliva a většího zpětného rázu. Na trhu prostě chyběla cenově dostupná samonabíjecí pistole na levné malorážkové náboje, která by měla atraktivní vzhled a ovládání, vhodnou ergonomii a vynikající spolehlivost. Střelci v USA se jednoduše řečeno, chtěli bavit, nejlépe i s celou rodinou a naplno si užít „rychlopalnosti“ systému samonabíjecí pistole. Dalo by se namítnout, že ve zmíněné době měli Američané dávno k dispozici populární malorážkovou pistoli Colt Woodsman, vyráběnou již od roku 1915. Její konstrukce od Johna Browninga byla z vývojového hlediska skutečně průlomová, ale doba pokročila a zanedlouho se ukázala jako výrobně zbytečně komplikovaná, drahá a funkčně poměrně choulostivá. Tím se vlastně rovnou dostáváme ke dvěma zbývajícím „správnostem“ původní pistole Ruger Standard Automatic – správně udělaná znamená dokonale zkonstruovaná a vyráběná ve stále stejné a vyrovnané kvalitě, protože jen tak může být zaručena dlouhodobá spolehlivost a životnost. Takové vlastnosti by však za tehdy běžných podmínek nezaručily poslední zmíněnou „správnost“ a to dobrou cenu. Bill Ruger tedy musel přijít s něčím úplně novým, aby dokázal skloubit spolehlivost a životnost s přijatelnou cenou. Inspiroval se proto technologickými výrobními postupy, tenkrát obvyklými pouze pro hromadnou produkci vojenských zbraní (zejména samopalů) a zakomponoval je do konstrukce pistole již od počátku. Ve výrobě civilních samonabíjecích pistolí to znamenalo doslova průkopnický čin a za fenoménem Rugerovy „dvaadvacítky“ tak stojí především jeden strojírenský termín: technologičnost, skvělá technologičnost výroby.

JEDEN Z NEJMLADŠÍCH DĚDICŮ
Jedna z nejnovějších verzí pistole Ruger Standard Automatic, se zrodila na základě specifických požadavků pro lov drobné škodné zvěře a dostala také odpovídající doplňující název – Hunter (lovec). Celý název představované zbraně zní Ruger Mark III Hunter,  přesné katalogové označení má KMKIII678H a je samozřejmě v ráži 22 LR. Už z názvu MKIII vyplívá, že nový Hunter spadá do poslední generace celoocelových malorážkových Rugerů a ta je výsledkem několika konstrukčních i dalších technologických modernizací, kterými se odlišuje od původního modelu z roku 1949. Základ konstrukce má však stejný a při popisu konstrukce MKIII Huntera si proto lze udělat dobrou představu také o modelu původním a o jeho převratném technologickém řešení.

RUGER MARK III HUNTER
Kromě mířidel, spouště, veškerých pružin a několika drobných dílů z uhlíkaté oceli, jsou všechny hlavní a důležité součásti vyrobeny z nerezové oceli. Plášť zásobníku je plechový výlisek z uhlíkaté oceli, má povrchovou úpravu černěním, obsahuje plastový podavač a odnímatelné plastové dno. Střenky rukojeti jsou zhotoveny z exotického dřeva Cocobolo. Zbraň se skládá z pouzdra závěru s hlavní a z rámu nesoucího spoušťový a bicí mechanizmus. Hlaveň je zašroubována do trubkovitého pouzdra závěru, v jehož kruhové dutině se pohybuje závěr válcového tvaru. Pouzdro závěru nese mířidla, výstražník, uvnitř na přepážce má nanýtovaný vyhazovač a v zadní částí má souhlasné svislé otvory pro spojovací čep. Do spodní části pouzdra závěru jsou vyfrézovány hranaté otvory pro zásobník, pro bicí kladívko   a pro spojovací hák rámu. Z pravé strany má pouzdro závěru vyfrézované oválné výhozní okénko. V závěru je na vodítku uložena vratná pružina, nad lůžkem pro dno nábojnice přímoběžný úderník a na pravé straně lůžka se nachází drápek vytahovače, odpružený přes opěrku vinutou pružinou. Válcové tělo závěru má od poloviny směrem vzad svislou průchozí dutinu pro spojovací čep a v zadní části z něj do stran vystupují zdrsněné napínací hmatníky. Rám tvoří dva symetrické plechové výlisky, pečlivě svařené v podélné ose a lučík je přesný nerezový odlitek, nerozebiratelně začepovaný do rámu. Pokud půjdeme směrem zepředu, tak v dutině rámu najdeme: spojovací hák, za ním osu spouště, na které je uchycena spoušť a vnitřní páčka záchytu závěru, pak přichází zásobníková šachta, do níž zezadu zasahuje zásobníková pojistka a za šachtou se nachází bicí kladívko s opěrkou bicí pružiny. Od horního ramene spouště vede přes zásobníkovou šachtu jednostranné táhlo spouště, zabírající do jednoramenného záchytu kladívka, uloženého za šachtou pod kladívkem. Kladívko má vícefunkční příčnou osu, která je společná také pro zásobníkovou pojistku, páčku manuální pojistky a pro ovládací hmatník záchytu závěru. Za kladívkem je do rámu přivařena spojovací destička s otvorem pro spojovací čep a pod ní má rám ve hřbetu rukojeti velký hranatý otvor, určený pro tzv. domeček bicí pružiny. Ten se skládá ze tří snýtovaných plechových výlisků, obsahuje bicí pružinu s její tlačnou opěrkou a integrovaný zámeček manuální pojistky. Sestava tohoto domečku bicí pružiny slouží zároveň jako základní rozborný prvek zbraně, protože k její horní částí je výkyvně připevněn masivní (svislý) spojovací čep a ke spodní části odpružená spojovací západka. Svislý spojovací čep prochází destičkou v rámu, dutinou v závěru, oběma otvory v pouzdře závěru a tím všechny tyto díly spojuje dohromady. Dále se do spojovacího čepu vzadu opírá vodítko vratné pružiny a čep tedy slouží také jako opora vratné pružiny při jejím stlačování.

FUNKCE A MANIPULACE
Tlačítko záchytu zásobníku se u modernizované verze MKIII nachází na dnes obvyklém místě, na levé straně rukojeti těsně za lučíkem spouště (starší verze jej měly v patě rukojeti). Čistě levostranný je také ovládací hmatník záchytu závěru a kruhový hmatník manuální pojistky. Plnění zásobníku usnadňuje velké tlačítko podavače, přes které se při vkládání nábojů stlačuje podavač, a malé okrajové malorážkové náboje, se tak do vývodek vkládají úplně bez odporu. Po vložení zásobníku stáhneme závěr vzad a vypuštěním vpřed nabijeme náboj do nábojové komory. Jak bylo zmíněno v popisu konstrukce, zbraň je vybavena zásobníkovou pojistkou a pokud by se nyní vyjmul zásobník, zásobníková pojistka zablokuje pohyb záchytu kladívka a není možné vystřelit (uvolnit záchyt kladívka). Ruger MKIII Hunter je samonabíjecí pistole s neuzamčeným (dynamickým) závěrem. Po odpálení náboje se tedy závěr začne pohybovat vzad, ještě když se střela nachází v hlavni a pohyb závěru je vůči střele zpomalen hmotností závěru, tlakem vratné pružiny, všeobecným třením dílů a odporem při napínání bicího kladívka. Při pohybu závěru vzad, v okamžiku kdy se lůžko pro dno nábojnice dostane k zadní hraně výhozního okénka, nábojnice narazí na vyhazovač a okénkem se vymrští ze zbraně ven. Mezitím závěr přes výstupek přerušovače stlačí táhlo spouště, aby mohlo dojít k opětovnému zachycení kladívka jeho záchytem. Pohyb závěru je v zadní úvrati zastaven o svislý spojovací čep a následně se závěr tlakem vratné pružiny začne vracet zpět, přičemž zasune další náboj ze zásobníku do nábojové komory. Po uvolnění spouště vyskočí táhlo spouště opět do záběru se záchytem kladívka a zmáčknutím spouště pak dojde k dalšímu výstřelu.

Technické údaje samonabíjecí pistole Ruger MKIII Hunter

Ráže: 22 Long Rifle
Celková délka: 282 mm
Výška: 140 mm
Délka hlavně: 174 mm (6,85“)
Počet drážek ve vývrtu: 6
Šířka v oblasti střenek: 30,5 mm
Vnější průměr hlavně: 22,3 mm
Vnější průměr pouzdra závěru: 25,2 mm
Délka záměrné: 234 mm
Odpor spouště: 1,4 kg
Kapacita zásobníku: 10 nábojů
Hmotnost s prázdným zásobníkem: 1170 g
Katalogové označení: KMKIII678H
Orientační cena: 15.400,- Kč

Co znamená Ruger MKIII Hunter

•Jak vyplývá z popisu konstrukce, zbraň je vyrobena s využitím ekonomických výrobních technologií, typických spíše pro hromadnou vojenskou produkci a přestože jí to alespoň zvnějšku nijak neubírá na kráse, musíme při hodnocení zpracování s tímto faktem počítat. Těmito technologiemi jsou především: ražení a lisování z plechu, svařování, nýtování, nerozebiratelné kolíkování a přesné odlévání nebo spékání menších součástí. Třískové obrábění bylo co nejvíce omezeno pouze na obrábění rotačních ploch (soustružení, vrtání) a frézování se uplatnilo jen tam, kde to bylo skutečně nezbytné.

•Pokud tedy budeme zpracování zbraně hodnotit v rámci uvedených technologií a ne dle pohledu na klasickou „puškařinu“, nezbývá nám než hluboce smeknout. Bez určitých znalostí z oboru nebo bez rozebrání, by totiž málokoho napadlo, že drží v ruce pistoli vyrobenou pomocí „samopalových“ technologií. Ruger MKIII Hunter proto můžeme vyhodnotit jako zbraň designově velmi elegantně ztvárněnou a s takřka dokonalým opracováním na všech pohledových a funkčních plochách.

•Zdařilá kombinace konstrukce a technologie přináší vysoce spolehlivou a trvanlivou zbraň, zhotovenou kompletně z oceli a přitom za zajímavou cenu. O obecné spolehlivosti a trvanlivosti malorážkových Rugerů svědčí dlouhodobé pozitivní zkušenosti uživatelů a spolehlivost modelu MKIII Hunter dosvědčil náš střelecký test. V jeho průběhu bylo vystřeleno dohromady 500 nábojů tří značek a bez jakékoliv závady nebo potřeby čištění.

•Jako obvykle však platí něco za něco a v tomto případě se jedná o dvě záležitosti, se kterými je nutné počítat. Po rozebrání zbraně mohou někomu vadit jakoby „lacině“ vypadající vnitřní součásti uložené v rámu a také může vadit přímo do očí bijící svár, připevňující do rámu spojovací destičku. Druhou komplikací jako daní za „vychytralou“ konstrukci zbraně, je postup při rozebírání a skládání k běžnému čištění, vyžadující určité zaškolení a hlubší pochopení konstrukce. Rozborku se snažíme stručně přiblížit na fotografiích.

•A co dělá MKIII Huntera skutečně lovcem? Je to jeho lovecká výbava, kterou se odlišuje od ostatních modelů své řady. Na první pohled upoutá téměř 7 palců dlouhá hlaveň, dle vnějšího průměru spadající mezi hlavně tzv. těžkého typu, avšak odlehčená hlubokým kanelováním po celém obvodu. Dále jsou to mířidla, určená pro rychlé                a současně přesné zamíření. Muška s vyměnitelným světlovodným vláknem značky HiViz koresponduje s mikrometricky stavitelným hledím, jehož plátek má zářez tvaru písmene „V“, se zvýrazněním svislou bílou linkou (tato konfigurace se používá zejména u tzv. tropických kulovnic při lovu nebezpečné zvěře). Posledním důležitým „loveckým“ doplňkem je upínací lišta typu Weaver dodávaná se zbraní, určená k namontování na pouzdro závěru a následně k upnutí optického zaměřovače.

Fotografie:  

RU001
RU001 – K vyzkoušení přesnosti a funkce pistole Ruger MKIII Hunter byly použity tři druhy nábojů 22 Long Rifle: vlevo jsou náboje Club od našeho výrobce Sellier & Bellot, uprostřed vysokorychlostní střelivo Remington Cyclone s expanzivní dutinou (USA) a vpravo jsou brazilské náboje Magtech v základním provedení Standard Velocity.

RU002
RU002 – Samonabíjecí pistole Ruger MKIII Hunter s příslušenstvím dodávaným v ceně zbraně. K pistoli jsou dva zásobníky na 10 nábojů, dva klíčky k integrovanému zámečku manuální pojistky, sada výměnných světlovodných vláken HiViz s montážní planžetou, dále mohutný visací zámek (k uzamčení zbraně např. v boxu) a upínací lišta typu Weaver.

RU003
RU003 – Těžká a dlouhá kanelovaná hlaveň odpovídá požadavkům na malorážkovou pistoli, určenou k lovu drobné škodné zvěře, v rámci odpovídajících loveckých praktik populárních v USA. Taková pistole má mít dostatečnou úsťovou rychlost střely (délka hlavně), těžiště má mít co nejvíce vpředu kvůli eliminaci strhávání a rychlému opakování výstřelu (těžká hlaveň) a přitom ještě musí být pohodlně nositelná (odlehčení kanelováním).

RU004
RU004 – Celoocelové malorážkové pistole Ruger měly ještě donedávna záchyt zásobníku umístěný v patě rukojeti a především z důvodu zachování původní lisovací formy, se nyní na jeho místě nachází plastová záslepka.


RU005RU006

RU005 – Ovládací prvky pistole Ruger MKIII Hunter: v levé stěně pouzdra závěru nad spouští je výstražník, v rukojeti za spouští je tlačítko záchytu zásobníku, nad střenkou vyčnívá ovládací hmatník záchytu závěru a manuální pojistka s výstražným písmenem „F“ (fire –
střelba) se nachází v odjištěné poloze.

RU006 – Zbraň lze zajistit pouze při napnutém bicím kladívku, protože páčka manuální pojistky blokuje přímo záchyt kladívka, podobně jako zásobníková pojistka. Manuální pojistka se zajišťuje přesunutím jejího kruhového hmatníku směrem vzhůru a po zajištění se objeví písmeno „S“ (Safe – bezpečno, zajištěno). V zajištěném stavu je nyní možné manuální pojistku zamknout pomocí klíčku, jehož otáčením se do dráhy pojistky vytočí speciální šroub, v tomto případě fungující jako integrovaný zámeček zbraně.

RU007
RU007 – Náboj v nábojišti v okamžiku před vysunutím z vývodek zásobníku. Nalevo vedle lůžka pro dno nábojnice vyčnívá vyhazovač nábojnic, nanýtovaný ke spodní přepážce pouzdra závěru.

RU008RU009
RU008 – Výstražník nabití náboje do nábojové komory funguje v součinnosti s okrajem nábojnice. Skládá se z indikačního plastového hranolu a z tenkého zaobleného ocelového plíšku, který zasahuje do prostoru pro okraj nábojnice na levé straně nábojové komory.

RU009 – Po zasunutí náboje do nábojové komory pak okraj nábojnice odtlačí výstražník do strany a ten se hmatatelně vykloní nad obrys pouzdra závěru. Nabitý stav navíc indikuje varovný červený bod a nápis „LOADED“ (nabito).

RU010
RU010 – Ústí vývrtu hlavně má pravoúhlé zahloubení, tedy s ostrou 90° koncovou hranou, podobně jako mnoho dnešních odstřelovačských pušek a terčových kulovnic.

RU011
RU011 – Plátek hledí je výškově a stranově mikrometricky stavitelný a jeho zářez tvaru rozevřeného písmene „V“ umožňuje rychlejší srovnání s muškou, např. při zamíření na pohyblivý nebo mizivý cíl. Těsně za hledím z pouzdra závěru mírně vyčnívá svislý spojovací čep.  

RU012RU013
RU012 – Rozborka není záludná, ale vyžaduje určitou znalost konstrukce, jelikož správný postup je ovlivněn mnoha „kombinačními“ faktory. Nejprve samozřejmě vyjmeme zásobník, zkontrolujeme nábojovou komoru a prázdný zásobník vrátíme do zbraně, aby se deaktivovala zásobníková pojistka, kvůli následnému vypuštění kladívka (výstřelu „na prázdno“). Tím se uvolní bicí pružina a pak teprve je možné (např. šroubovákem) vyháknout spojovací západku domečku bicí pružiny.

RU013 – Po vyháknutí západky celý domeček vykloníme vzad, tahem za domeček směrem dolů vytáhneme spojovací čep z jeho uložení ve zbrani a celou tuto sestavu oddělíme od zbraně. Je nutné upozornit, že u nové nezaběhnuté nebo natěsno sesazené pistole, je vytažení spojovacího čepu nad lidské síly a čep se musí vytlačit poklepem shora.

RU014RU015
RU014 – Nyní již nic nebrání vytažení závěru z pouzdra závěru, ale jen pokud opěrka bicí pružiny (spojená s kladívkem) nechtěně nezapadne za příčný kolík v rámu, o který se opírá pružina záchytu kladívka. Pak nelze závěr vytáhnout (protože kladívko mu neuvolní cestu), což znamená zmáčknout spoušť, kladívko (např. šroubovákem) překlopit vpřed a pokus zopakovat tak, aby opěrka vlastní vahou přilehla ke kladívku a nezapadla za uvedený kolík (obrátit pistoli vzhůru). Vytažením závěru je základní rozborka ukončena. Při zpětném skládání musí být po vložení závěru kladívko (šroubovákem) vypuštěno, aby bylo možné domeček bicí pružiny zaklopit zpět do rukojeti. Přitom je nutné mít na zřeteli polohu opěrky bicí pružiny v kladívku, která musí zapadnout do protilehlé tlačné opěrky v domečku…

RU015 – Koho by rozebírání nepřestalo bavit, může ještě oddělit rám od pouzdra závěru. Před tím se samozřejmě provede výše popsaná rozborka a ze zbraně se vyjme zásobník. U nové pistole je většinou třeba vzít na pomoc např. dřevěnou paličku, protože díly jsou sesazeny částečně na přesah. Zbraň jednoduše uchopíme za hlaveň, zvedneme ji mírně nad měkkou podložku a poklepem na čelo rámu oddělíme rám od pouzdra závěru.

RU016RU017
RU016 – Po rozdělení hlavních nosných dílů – rámu a závěru, se ukáže technologicky vychytralá konstrukce firmy Ruger (pro demonstraci funkční polohy byl do rámu vložen zásobník s nábojem).

RU017 – A takto vypadá konečná rozborka, jak ji může provádět sám uživatel.

RU018
RU018 – Pohled na čelo závěru po vyjmutí z pouzdra závěru. Odpružený drápek vytahovače výrazně přečnívá do lůžka pro dno nábojnice, zápalník tvaru hranolu je v lůžku umístěn na „dvanácté hodině“ a nad ním se nachází výřez, kterým při pohybu závěru prochází vodítko vratné pružiny.

RU019
RU019 – Jakmile dojde k vystřelení posledního náboje ze zásobníku, prázdný podavač zvedne vnitřní páčku záchytu závěru a závěr na ní zůstane zachycen v zadní (otevřené) poloze. Následné spuštění závěru se provádí stlačením ovládacího hmatníku záchytu závěru, umístěného zleva nad střenkou.

RU020
RU020 – Ruger MKIII Hunter v originálním „továrním“ balení.

RU021
RU021 – Světlovodné vlákno v mušce je velmi užitečný, dnes už takřka samozřejmý doplněk, který výrazně zrychluje a usnadňuje zrakovou kontrolu mušky.

RU022
RU022 – První malorážkové pistole Ruger svým tvarem připomínaly německé armádní pistole Parabellum P.08, (v USA tehdy populární válečný „suvenýr“) a také na moderní verzi Hunter lze ještě vysledovat několik podobných linií. Zdvih ústí hlavně při výstřelu byl i s výkonnějšími náboji Remington Cyclone velmi mírný a zpětný ráz takřka neznatelný.

Pistole Ruger Mark III
RU023 – Výsledky testu přesnosti – rozptyl z deseti výstřelů na vzdálenost 25 m, stříleno v sedě s oporou. Vlevo jsou náboje Sellier & Bellot Club s rozptylem 43 mm a uprostřed náboje Remington Cyclone s rozptylem 57 mm. Náboje Magtech Standard Velocity (zcela vpravo) „chutnaly“ pistoli Ruger MKIII Hunter asi nejlépe, jelikož s nimi dosáhla přímo exkluzivního závodního rozptylu, pouhých 24 mm! K přesnosti této zbraně proto není co dodávat.  
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fotografie: Mgr. Vladimíra Pekaříková  DiS.

autor textu: Jaroslav Pekařík

editor: Ing. Karel Černoch

Akce
Celozávodní dovolená 2019

Z důvodu celozávodní dovolené bude naše podniková prodejna na Šumavské ulici č. 15 v období 29. 7. - 9. 8. 2019 zavřena.

více Představujeme limitovanou edici LOUIS FLOBERT EDITION!

Znáte příběh francouzského vynálezce a puškaře Louise Nicolase Auguste Floberta?

více Naše nejmenší "vostrá" ALFA

Malý, ale šikovný revolver, který má devět žihadel.

více
Napsali o nás
Revolvery, flobertky, pistole a zbraně Alfa na videu.

Revolvery, flobertky, pistole a další zbraně Alfa Proj na videu.

více Recenze praktika na revolver Parabuldog

Pavel Faltýsek, 51 let, ředitel gymnázia, o střelbě z revolveru Parabuldog. Postřehy, zkušenosti ostříleného praktika. Zbraň pod drobnohledem zkušeného uživatele bez příkras, spokojenost i čím se dá vylepšit.

více Služební revolver vs. služební pistole

Co když se konstrukčním rozvojem podaří zmenšit náskok samonabíjeích pistolí a navíc, co když budou revolvery používat nejrozšířenější policejní pistolové náboje? Osloví pak více profesionálů? To je otázka, kterou si položil odborník v článku "Nový služební revolver v "devítce".

více